Přeskočit na obsah

ZÁŘÍ: ORTHOCERAS, SVĚDEK PRVOHORNÍHO MOŘE

 

příběh_kamene_1

 

Vápencové lomy ve středočeské oblasti Barrandien, např. JZ od Lochkova, skýtají mimořádné svědectví o geologické historii této části naší vlasti. Na období starších prvohor, kde se část našeho území formovala v prostředí postupně se změlčujícího moře, je zde v různých geologických vrstvách bezpočet památek. Kameníci, kteří v minulosti ručně leštili vápencové desky pro sloupky, portály a interiéry měšťanských, šlechtických a církevních staveb, mohli zblízka sledovat pestrost tvarů zkamenělých schránek.

Nejvýrazněji působily až 50 cm dlouhé, členité, protažené či mírně zakroucené kuželovité schránky loděnkovitých hlavonožců, orthocerů. Jejich množství bylo takové, že jejich pozůstatky, doplněné články lilijic a schránkami zástupců rodů mlžů, plžů a členovců, tvoří základ celé horniny. Navíc byly po odumření často rovnoběžně usměrněny vodním proudem a vyplněny světlým kalcitem, který vytváří barevný kontrast s okolním tmavě šedým vápencem a působí mimořádně  dekorativně. Hornina je známá pod názvem lochkovský mramor. Geologicky jsou masivní orthocerové vápence významné tím, že zakončují sled mořského usazování během jednoho ze stupňů prvohor – siluru, po němž následovalo výrazné změlčení moře v celém tehdejším rozsahu moří dané zeměpisné šířky, a vyvrásnění horských pásem. Tak se podobné, a navíc stejně staré schránky loděnkovitých mohou najít stejně tak u Prahy jako na střední Sibiři či v severoafrickém Maroku.

Orthoceras

zdroj: http://magdacerna.blog.cz/1307/orthoceras-kaminek-z-minulosti