Ďáblovu věž ležící ve státě Wyoming v USA si pro její neobvyklý tvar mnozí z nás pamatují hlavně díky filmu Stevena Spielberga Blízká setkání třetího druhu. Vypadá totiž jako obrovská homole skály s ostře useknutým vrcholkem nebo jako pařez. Jaký měla původní tvar se ale neví. O jejím vzniku se vyprávěly legendy i mezi místními indiánskými kmeny. Geologové se nad původem americké „Ďáblovy věže“ stále přou.

image_full

Ďáblova věž (Devils tower) dosahuje výšky 264 m, úpatí má průměr 305 m. Bořeň je vysoká 539 m a v šířce dosahuje průměru až půl kilometru. Obě hory se skládají z vulkanické horniny fonolitu. Foto: Guido da Rozze

Zdroj: Flickr (https://creativecommons.org/licenses/by-nd/2.0/)

Málokdo ví, že tento geologický útvar má dvojče v Českém středohoří. Podobně dlouhé a široké vulkanické sloupy má totiž i hora Bořeň, která se tyčí nad městem Bílina. Obě hory se skládají z vulkanické horniny fonolitu a jsou přibližně stejně velké.

Český geolog Prokop Závada získal Prémii Otto Wichterleho pro mladé vědce za svůj výzkum,  při němž vyvrátil dosavadní hypotézy o původu hory zvané Ďáblova věž. Pomocí originálního geologického experimentu a výpočtů zjistil, jak zřejmě před asi 50 milióny lety vznikla.

Ve své přednášce se Prokop Závada  zabýval otázkou čím jsou nejčastěji tvořeny výrazné kopce v krajině, s jakými mýty se pojí názvy jako „Čertova zeď“ či „Ďáblova věž“ nebo jak odolné jsou erozní zbytky vyvřelých hornin.